5.2.5. Fascikulární komorová tachykardie


také známá jako idiopatická fascikulární komorová tachykardie z levé komory, komorová tachykardie Belhassenova typu nebo verapamil-senzitivní komorová tachykardie

Úvod
  • fascikulární komorová tachykardie byla poprvé popsána v roce 1979 kolektivem Zipes et al.
  • v roce 1981 kolektiv Belhassen et al. navrhl terapii verapamilem
  • jedná se o druhou nejčastější příčinu idiopatické komorové tachykardie z levé komory (ta je definována jako KT, která se vyskytne u pacientů bez strukturálního srdečního onemocnění, metabolických poruch a bez syndromu dlouhého QT)
  • typicky se vyskytuje u mladých pacientů bez strukturálního onemocnění srdce (zejména u mladých mužů (60-80 %))
  • typickými klinickými symptomy jsou palpitace, závratě nebo symptomy
  • většinou vznikají v klidu, ale může je indukovat fyzická zátěž, emoční stres nebo infuze katecholaminů
  • jedná se o reentry tachykardii
  • reentry okruh zahrnuje mezikomorové septum a fascikly převodního systému
EKG obraz
  • monomorfní KT s typickými vlastnostmi KT jako např AV disociace nebo možnou přítomností splynulých stahů etc.
  • relativně úzkokomplexová KT (QRS komplex obvykle nepřesahuje 140-150 ms a RS interval je obvykle 60-80 ms)
  • krátce po ukončení KT se můžou na EKG objevovat inverze vlny T
  • pro svojí úzkou morfologii komplexů může být někdy zaměněna za SVT s aberantním převodem
  • musíme je také ale odlišit od ostatních typů úzkokomplexových KT
Klasifikace

Komorová tachykardie levého zadního fasciklu - nejčastější typ (90-95 %)

- reentry okruh přechází zadním fasciklem

- typickým EKG nálezem je obraz RBBB a deviace srdeční osy doleva

Komorová tachykardie levého předního fasciklu - méně častá

- reentry okruh přechází předním fasciklem

- typickým EKG nálezem je obraz RBBB a deviace srdeční osy doprava

Fascikulární komorová tachykardie horní části septa - vzácná varianta

- na EKG většinou najdeme morfologii RBBB, ale byly popsány už i typy s morfologií LBBB

EKG 1A: Monomorfní KT (komorová tachykardie zadního fasciklu)

  • frekvence komor 176/min
  • úzký QRS komplex (116 ms)
  • morfologie RBBB + deviace srdeční osy doleva 

EKG 1B: KT po kardioverzi (nově vzniklé inverze vln T)

EKG 2: Monomorfní KT (komorová tachykardie zadního fasciklu)

  • frekvence komor 174/min
  • QRS komplex 128 ms
  • morfologie RBBB + deviace osy doleva
Terapie v kostce
  • v urgentních situacích kdy je pacient hemodynamicky nestabilní/netoleruje tuto KT, se doporučuje akutní synchronizovaná elektrická kardioverze
  • v případě, že pacient nevyžaduje akutní elektrickou kardioverzi, podání verapamilu je úspěšné pro nastolení sinusového rytmu
  • Fascikulární KT většinou nereaguje na podání adenosinu, vagové manévry ani na betablokátory
  • aktuálně doporučeným terapeutickým přístupem je katetrizační ablace ve zkušeném centru
  • dlouhodobá terapie verapamilem není efektivní
  • úspěšnost katetrizační ablace je asi 85-95 % a rekurence se vyskytuje u 0-20 % pacientů
Zdroje
  1. Idiopathic fascicular left ventricular tachycardia, An article from the E-Journal of the ESC 
  2. Council for Cardiology Practice Vol. 9, N° 13 - 20 Dec 2010, Dr. Sara Moreno Reviriego
  3. LITFL: https://litfl.com/idiopathic-fascicular-left-ventricular-tachycardia/
  4. How to recognise and manage idiopathic ventricular tachycardia (escardio.org)
  5. Zipes D. P., Foster P. R., Troup P. J. et al. Atrial induction of ventricular tachycardia: reentry versus triggered automaticity. Am J Cardiol, 1979. 44: 1-8. 10. 
  6. Belhassen B., Rotmensch H. H., & Laniado S. Response of recurrent sustained ventricular tachycardia to verapamil. Br Heart J, 1981. 46: 679-82.
  7. Kapa S, Gaba P, DeSimone CV, Asirvatham SJ. Fascicular Ventricular Arrhythmias: Pathophysiologic Mechanisms, Anatomical Constructs, and Advances in Approaches to Management. Circ Arrhythm Electrophysiol. 2017 Jan;10(1):e002476. doi: 10.1161/CIRCEP.116.002476. PMID: 28087563.
  8. Silvia G Priori, Carina Blomström-Lundqvist, Andrea Mazzanti et al. ESC Scientific Document Group, 2015 ESC Guidelines for the management of patients with ventricular arrhythmias and the prevention of sudden cardiac death: The Task Force for the Management of Patients with Ventricular Arrhythmias and the Prevention of Sudden Cardiac Death of the European Society of Cardiology (ESC) Endorsed by: Association for European Paediatric and Congenital Cardiology (AEPC), European Heart Journal, Volume 36, Issue 41, 1 November 2015, Pages 2793–2867, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehv316

5.2.5. Fascikulární komorová tachykardie


také známá jako idiopatická fascikulární komorová tachykardie z levé komory, komorová tachykardie Belhassenova typu nebo verapamil-senzitivní komorová tachykardie

Úvod
  • fascikulární komorová tachykardie byla poprvé popsána v roce 1979 kolektivem Zipes et al.
  • v roce 1981 kolektiv Belhassen et al. navrhl terapii verapamilem
  • jedná se o druhou nejčastější příčinu idiopatické komorové tachykardie z levé komory (ta je definována jako KT, která se vyskytne u pacientů bez strukturálního srdečního onemocnění, metabolických poruch a bez syndromu dlouhého QT)
  • typicky se vyskytuje u mladých pacientů bez strukturálního onemocnění srdce (zejména u mladých mužů (60-80 %))
  • typickými klinickými symptomy jsou palpitace, závratě nebo symptomy
  • většinou vznikají v klidu, ale může je indukovat fyzická zátěž, emoční stres nebo infuze katecholaminů
  • jedná se o reentry tachykardii
  • reentry okruh zahrnuje mezikomorové septum a fascikly převodního systému
EKG obraz
  • monomorfní KT s typickými vlastnostmi KT jako např AV disociace nebo možnou přítomností splynulých stahů etc.
  • relativně úzkokomplexová KT (QRS komplex obvykle nepřesahuje 140-150 ms a RS interval je obvykle 60-80 ms)
  • krátce po ukončení KT se můžou na EKG objevovat inverze vlny T
  • pro svojí úzkou morfologii komplexů může být někdy zaměněna za SVT s aberantním převodem
  • musíme je také ale odlišit od ostatních typů úzkokomplexových KT
Klasifikace

Komorová tachykardie levého zadního fasciklu - nejčastější typ (90-95 %)

- reentry okruh přechází zadním fasciklem

- typickým EKG nálezem je obraz RBBB a deviace srdeční osy doleva

Komorová tachykardie levého předního fasciklu - méně častá

- reentry okruh přechází předním fasciklem

- typickým EKG nálezem je obraz RBBB a deviace srdeční osy doprava

Fascikulární komorová tachykardie horní části septa - vzácná varianta

- na EKG většinou najdeme morfologii RBBB, ale byly popsány už i typy s morfologií LBBB

EKG 1A: Monomorfní KT (komorová tachykardie zadního fasciklu)

  • frekvence komor 176/min
  • úzký QRS komplex (116 ms)
  • morfologie RBBB + deviace srdeční osy doleva 

EKG 1B: KT po kardioverzi (nově vzniklé inverze vln T)

EKG 2: Monomorfní KT (komorová tachykardie zadního fasciklu)

  • frekvence komor 174/min
  • QRS komplex 128 ms
  • morfologie RBBB + deviace osy doleva
Terapie v kostce
  • v urgentních situacích kdy je pacient hemodynamicky nestabilní/netoleruje tuto KT, se doporučuje akutní synchronizovaná elektrická kardioverze
  • v případě, že pacient nevyžaduje akutní elektrickou kardioverzi, podání verapamilu je úspěšné pro nastolení sinusového rytmu
  • Fascikulární KT většinou nereaguje na podání adenosinu, vagové manévry ani na betablokátory
  • aktuálně doporučeným terapeutickým přístupem je katetrizační ablace ve zkušeném centru
  • dlouhodobá terapie verapamilem není efektivní
  • úspěšnost katetrizační ablace je asi 85-95 % a rekurence se vyskytuje u 0-20 % pacientů
Zdroje
  1. Idiopathic fascicular left ventricular tachycardia, An article from the E-Journal of the ESC 
  2. Council for Cardiology Practice Vol. 9, N° 13 - 20 Dec 2010, Dr. Sara Moreno Reviriego
  3. LITFL: https://litfl.com/idiopathic-fascicular-left-ventricular-tachycardia/
  4. How to recognise and manage idiopathic ventricular tachycardia (escardio.org)
  5. Zipes D. P., Foster P. R., Troup P. J. et al. Atrial induction of ventricular tachycardia: reentry versus triggered automaticity. Am J Cardiol, 1979. 44: 1-8. 10. 
  6. Belhassen B., Rotmensch H. H., & Laniado S. Response of recurrent sustained ventricular tachycardia to verapamil. Br Heart J, 1981. 46: 679-82.
  7. Kapa S, Gaba P, DeSimone CV, Asirvatham SJ. Fascicular Ventricular Arrhythmias: Pathophysiologic Mechanisms, Anatomical Constructs, and Advances in Approaches to Management. Circ Arrhythm Electrophysiol. 2017 Jan;10(1):e002476. doi: 10.1161/CIRCEP.116.002476. PMID: 28087563.
  8. Silvia G Priori, Carina Blomström-Lundqvist, Andrea Mazzanti et al. ESC Scientific Document Group, 2015 ESC Guidelines for the management of patients with ventricular arrhythmias and the prevention of sudden cardiac death: The Task Force for the Management of Patients with Ventricular Arrhythmias and the Prevention of Sudden Cardiac Death of the European Society of Cardiology (ESC) Endorsed by: Association for European Paediatric and Congenital Cardiology (AEPC), European Heart Journal, Volume 36, Issue 41, 1 November 2015, Pages 2793–2867, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehv316