5.2.9. Fibrilace komor

Úvod
  • fibrilace komor je život ohrožující arytmie vedoucí ke kolapsu cirkulace, orgánové hypoperfuzi, ztrátě vědomí a při časném nepřerušení až ke smrti
  • vyžaduje okamžité rozpoznání a defibrilaci 
Klasifikace a EKG nález
  • typickým nálezem je přítomnost nepravidelné komorové aktivity oscilující kolem izoelektrické linie
  • absence vln P, komplexů QRS a vln T
  • elektrická aktivita FiK může postupně klesat a degenerovat do asystolie
  • FiK se na základě amplitudy dělí na jemnovlnnou a hrubovlnnou - amplituda klesá s postupným trváním FiK, pacienti s jemnovlnnou fibrilací komor mají obecně horší prognózu
  • odlišení flutteru komor, fibrilace komor a bezpulzové komorové tachykardie nemá žádný vliv na terapii - všechny vyžadují urgentní defibrilaci
Etiologie
  • FiK vzniká v důsledku mechanického nebo elektrického poškození myokardu, nejčastěji v důsledku akutně vzniklé ischemie
  • do fibrilace komor mohou přecházet různé KT, např. typu TdP
  • vzácně se vyskytuje u pacientů bez strukturálního srdečního onemocnění
  • extrakardiální příčiny vzniku zahrnují respirační insuficienci, neurologické poruchy a intoxikace
  • FiK mohou indukovat i různá farmaka - např. antiarytmika nebo nesynchronizovaná elektrická kardioverze

EKG 1: Fibrilace komor

Terapie v kostce
  • terapeutický přístup k FiK je zahrnut v guidelines pro BLS (basic life support) a ALS (advanced life support)
  • pokud nemáme k dispozici defibrilátor, je nutné bezodkladně zahájit nepřímou srdeční masáž s cílem udržení orgánové perfuze
  • nejúčinnější terapií je defibrilace, která by měla být provedena co nejdřív
  • šance na přežití se každou minutu fibrilace snižují o 7-10 %
  • v protokolech ALS je v případě neúspěšné defibrilace doporučována i farmakoterapie (adrenalin a amiodaron)
  • podrobné informace viz https://cprguidelines.eu 
Zdroje
  1. Braunwald's Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular Medicine, 11th ed, Zipes DP, Libby P, Bonow RO, et al, W.B. Saunders Company, Philadelphia 2018.
  2. https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/circ.102.suppl_1.I-60
  3. Soar, Jasmeet, Jerry P. Nolan, Bernd W. Böttiger, Gavin D. Perkins, Carsten Lott, Pierre Carli, Tommaso Pellis, et al. 2015. “European Resuscitation Council Guidelines For Resuscitation 2015”. Resuscitation 95: 100-147. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2015.07.016.
  4. Merchant, RM; Topjian, AA; Panchal, AR; Cheng, A; et al. (2020). Part 1: Executive summary: 2020 American Heart Association guidelines for cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care. Circulation, 142(16 Suppl 2), S337-S357. doi:10.1161/CIR.0000000000000918
  5. ERC Guidelines | Guidelines 2020 (cprguidelines.eu)
  6. https://litfl.com/ventricular-fibrillation-vf-ecg-library/

5.2.9. Fibrilace komor

Úvod
  • fibrilace komor je život ohrožující arytmie vedoucí ke kolapsu cirkulace, orgánové hypoperfuzi, ztrátě vědomí a při časném nepřerušení až ke smrti
  • vyžaduje okamžité rozpoznání a defibrilaci 
Klasifikace a EKG nález
  • typickým nálezem je přítomnost nepravidelné komorové aktivity oscilující kolem izoelektrické linie
  • absence vln P, komplexů QRS a vln T
  • elektrická aktivita FiK může postupně klesat a degenerovat do asystolie
  • FiK se na základě amplitudy dělí na jemnovlnnou a hrubovlnnou - amplituda klesá s postupným trváním FiK, pacienti s jemnovlnnou fibrilací komor mají obecně horší prognózu
  • odlišení flutteru komor, fibrilace komor a bezpulzové komorové tachykardie nemá žádný vliv na terapii - všechny vyžadují urgentní defibrilaci
Etiologie
  • FiK vzniká v důsledku mechanického nebo elektrického poškození myokardu, nejčastěji v důsledku akutně vzniklé ischemie
  • do fibrilace komor mohou přecházet různé KT, např. typu TdP
  • vzácně se vyskytuje u pacientů bez strukturálního srdečního onemocnění
  • extrakardiální příčiny vzniku zahrnují respirační insuficienci, neurologické poruchy a intoxikace
  • FiK mohou indukovat i různá farmaka - např. antiarytmika nebo nesynchronizovaná elektrická kardioverze

EKG 1: Fibrilace komor

Terapie v kostce
  • terapeutický přístup k FiK je zahrnut v guidelines pro BLS (basic life support) a ALS (advanced life support)
  • pokud nemáme k dispozici defibrilátor, je nutné bezodkladně zahájit nepřímou srdeční masáž s cílem udržení orgánové perfuze
  • nejúčinnější terapií je defibrilace, která by měla být provedena co nejdřív
  • šance na přežití se každou minutu fibrilace snižují o 7-10 %
  • v protokolech ALS je v případě neúspěšné defibrilace doporučována i farmakoterapie (adrenalin a amiodaron)
  • podrobné informace viz https://cprguidelines.eu 
Zdroje
  1. Braunwald's Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular Medicine, 11th ed, Zipes DP, Libby P, Bonow RO, et al, W.B. Saunders Company, Philadelphia 2018.
  2. https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/circ.102.suppl_1.I-60
  3. Soar, Jasmeet, Jerry P. Nolan, Bernd W. Böttiger, Gavin D. Perkins, Carsten Lott, Pierre Carli, Tommaso Pellis, et al. 2015. “European Resuscitation Council Guidelines For Resuscitation 2015”. Resuscitation 95: 100-147. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2015.07.016.
  4. Merchant, RM; Topjian, AA; Panchal, AR; Cheng, A; et al. (2020). Part 1: Executive summary: 2020 American Heart Association guidelines for cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care. Circulation, 142(16 Suppl 2), S337-S357. doi:10.1161/CIR.0000000000000918
  5. ERC Guidelines | Guidelines 2020 (cprguidelines.eu)
  6. https://litfl.com/ventricular-fibrillation-vf-ecg-library/