fibrilace komor je život ohrožující arytmie vedoucí ke kolapsu cirkulace, orgánové hypoperfuzi, ztrátě vědomí a při časném nepřerušení až ke smrti
vyžaduje okamžité rozpoznání a defibrilaci
Klasifikace a EKG nález
typickým nálezem je přítomnost nepravidelné komorové aktivity oscilující kolem izoelektrické linie
absence vln P, komplexů QRS a vln T
elektrická aktivita FiK může postupně klesat a degenerovat do asystolie
FiK se na základě amplitudy dělí na jemnovlnnou a hrubovlnnou - amplituda klesá s postupným trváním FiK, pacienti s jemnovlnnou fibrilací komor mají obecně horší prognózu
odlišení flutteru komor, fibrilace komor a bezpulzové komorové tachykardie nemá žádný vliv na terapii - všechny vyžadují urgentní defibrilaci
Etiologie
FiK vzniká v důsledku mechanického nebo elektrického poškození myokardu, nejčastěji v důsledku akutně vzniklé ischemie
do fibrilace komor mohou přecházet různé KT, např. typu TdP
vzácně se vyskytuje u pacientů bez strukturálního srdečního onemocnění
extrakardiální příčiny vzniku zahrnují respirační insuficienci, neurologické poruchy a intoxikace
FiK mohou indukovat i různá farmaka - např. antiarytmika nebo nesynchronizovaná elektrická kardioverze
EKG 1: Fibrilace komor
Terapie v kostce
terapeutický přístup k FiK je zahrnut v guidelines pro BLS (basic life support) a ALS (advanced life support)
pokud nemáme k dispozici defibrilátor, je nutné bezodkladně zahájit nepřímou srdeční masáž s cílem udržení orgánové perfuze
nejúčinnější terapií je defibrilace, která by měla být provedena co nejdřív
šance na přežití se každou minutu fibrilace snižují o 7-10 %
v protokolech ALS je v případě neúspěšné defibrilace doporučována i farmakoterapie (adrenalin a amiodaron)
Soar, Jasmeet, Jerry P. Nolan, Bernd W. Böttiger, Gavin D. Perkins, Carsten Lott, Pierre Carli, Tommaso Pellis, et al. 2015. “European Resuscitation Council Guidelines For Resuscitation 2015”. Resuscitation 95: 100-147. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2015.07.016.
Merchant, RM; Topjian, AA; Panchal, AR; Cheng, A; et al. (2020). Part 1: Executive summary: 2020 American Heart Association guidelines for cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care. Circulation, 142(16 Suppl 2), S337-S357. doi:10.1161/CIR.0000000000000918
fibrilace komor je život ohrožující arytmie vedoucí ke kolapsu cirkulace, orgánové hypoperfuzi, ztrátě vědomí a při časném nepřerušení až ke smrti
vyžaduje okamžité rozpoznání a defibrilaci
Klasifikace a EKG nález
typickým nálezem je přítomnost nepravidelné komorové aktivity oscilující kolem izoelektrické linie
absence vln P, komplexů QRS a vln T
elektrická aktivita FiK může postupně klesat a degenerovat do asystolie
FiK se na základě amplitudy dělí na jemnovlnnou a hrubovlnnou - amplituda klesá s postupným trváním FiK, pacienti s jemnovlnnou fibrilací komor mají obecně horší prognózu
odlišení flutteru komor, fibrilace komor a bezpulzové komorové tachykardie nemá žádný vliv na terapii - všechny vyžadují urgentní defibrilaci
Etiologie
FiK vzniká v důsledku mechanického nebo elektrického poškození myokardu, nejčastěji v důsledku akutně vzniklé ischemie
do fibrilace komor mohou přecházet různé KT, např. typu TdP
vzácně se vyskytuje u pacientů bez strukturálního srdečního onemocnění
extrakardiální příčiny vzniku zahrnují respirační insuficienci, neurologické poruchy a intoxikace
FiK mohou indukovat i různá farmaka - např. antiarytmika nebo nesynchronizovaná elektrická kardioverze
EKG 1: Fibrilace komor
Terapie v kostce
terapeutický přístup k FiK je zahrnut v guidelines pro BLS (basic life support) a ALS (advanced life support)
pokud nemáme k dispozici defibrilátor, je nutné bezodkladně zahájit nepřímou srdeční masáž s cílem udržení orgánové perfuze
nejúčinnější terapií je defibrilace, která by měla být provedena co nejdřív
šance na přežití se každou minutu fibrilace snižují o 7-10 %
v protokolech ALS je v případě neúspěšné defibrilace doporučována i farmakoterapie (adrenalin a amiodaron)
Soar, Jasmeet, Jerry P. Nolan, Bernd W. Böttiger, Gavin D. Perkins, Carsten Lott, Pierre Carli, Tommaso Pellis, et al. 2015. “European Resuscitation Council Guidelines For Resuscitation 2015”. Resuscitation 95: 100-147. https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2015.07.016.
Merchant, RM; Topjian, AA; Panchal, AR; Cheng, A; et al. (2020). Part 1: Executive summary: 2020 American Heart Association guidelines for cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care. Circulation, 142(16 Suppl 2), S337-S357. doi:10.1161/CIR.0000000000000918