autozomálně dominantní LQTS (Romano-Ward syndrom; prevalence 1:2500) zahrnuje LQT 1-6 a LQT 9-13 a je charakterizován izolovaným prodloužením QT intervalu
autozomálně dominantní LQTS s extrakardiálními projevy:
autozomálně recesivní LQTS (Jervellův a Lange Nielsenův syndrom) = kombinace extrémně prodlouženého QT s vrozenou hluchotou
léky
- ženské pohlaví je predisponujícím faktorem
- hypokalémie, hypomagnezémie, hypokalcémie
- bradykardie
- hypotermie
- ischemie
- st. p. NZO
- nitrolební hypertenze
Režimová opatření
Farmakoterapie
Implantace ICD
EKG 1: Amiodaronem indukované prodloužení QT intervalu
EKG 2: Amiodaronem indukované prodloužení QT intervalu vedoucí ke komorové ektopii
EKG 3: Torsade de Pointes u pacienta s farmakologicky indukovaným prodloužením QT intervalu
EKG 4: R na T fenomén vedoucí k Torsade de Pointes u pacienta s dlouhým QT intervalem
autozomálně dominantní LQTS (Romano-Ward syndrom; prevalence 1:2500) zahrnuje LQT 1-6 a LQT 9-13 a je charakterizován izolovaným prodloužením QT intervalu
autozomálně dominantní LQTS s extrakardiálními projevy:
autozomálně recesivní LQTS (Jervellův a Lange Nielsenův syndrom) = kombinace extrémně prodlouženého QT s vrozenou hluchotou
léky
- ženské pohlaví je predisponujícím faktorem
- hypokalémie, hypomagnezémie, hypokalcémie
- bradykardie
- hypotermie
- ischemie
- st. p. NZO
- nitrolební hypertenze
Režimová opatření
Farmakoterapie
Implantace ICD
EKG 1: Amiodaronem indukované prodloužení QT intervalu
EKG 2: Amiodaronem indukované prodloužení QT intervalu vedoucí ke komorové ektopii
EKG 3: Torsade de Pointes u pacienta s farmakologicky indukovaným prodloužením QT intervalu
EKG 4: R na T fenomén vedoucí k Torsade de Pointes u pacienta s dlouhým QT intervalem